Osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen „partner“); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.

—§ 22 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

V novém občanském zákoníku je jasně definováno, že je nejprve třeba podepsat kupní smlouvu se zájemcem a pak teprve činit nabídku předkupního práva. Pokud by předkupník nabídku odmítnul, postupuje se podle podepsané kupní smlouvy se zájemcem.

Je zjevné, že řada zájemců o koupi nemovitosti nebude od roku 2018 vůbec podíly nakupovat, a patrně se sníží jejich hodnota.

Nedoporučujeme vymýšlet nelegální způsoby, jak předkupní právo obcházet, může se to obrátit proti prodávajícímu, kupujícímu nebo oběma. Nelze obcházet předkupní právo darováním, neboť i v tomto případě se aplikuje předkupní právo, a to za cenu obvyklou. Kupující pak může strávit řadu let obcházením soudů a bitvou různých odhadců, prodávající zas může být žalován pro náhradu škody.

Nevýhodou dražby je vyšší cena – obvykle 5-20 tisíc Kč za 1 dražbu. Náklad dražby však lze přesunout na kupujícího, pokud se tak s dražebníkem dohodneme.

Dražbu doporučujeme, pokud je více spoluvlastníků (čím více, tím spíše doporučujeme dražbu), nebo jsou mezi spoluvlastníky potenciální potížisté – např. osoby mimo okruh rodiny, firmy, nebo i rodinní příslušníci, se kterými nejsme bohužel zadobře.

Přímý prodej lze zrealizovat pouze, pokud existuje kupující, který má o podíl na nemovitosti zájem.

Prodej dražbou lze zrealizovat i bez toho, aniž by měl majitel zájemce, ale je to vždy s rizikem, že se do dražby nikdo nepřihlásí a majitel bude muset uhradit náklady dražby.

• Převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.
• Odstavec 1 se použije i v případě, že některý ze spoluvlastníků převádí podíl bezúplatně; tehdy mají spoluvlastníci právo podíl vykoupit za obvyklou cenu.

• Povinnost prodávajícího nabídnout věc předkupníkovi ke koupi dospěje uzavřením smlouvy s koupěchtivým.

• Ujedná-li prodávající s koupěchtivým, že od smlouvy s ním odstoupí, pokud předkupník uplatní své právo, nebo že se závazek změní nebo zruší, pokud předkupník své právo neuplatní, jsou taková ujednání vůči předkupníkovi neúčinná. K opačnému ujednání se nepřihlíží.

• Nabídku učiní prodávající předkupníkovi ohlášením všech podmínek. Při nabídce se vyžaduje oznámení obsahu smlouvy uzavřené s koupěchtivým. Nabídka ke koupi nemovité věci vyžaduje písemnou formu.
• Přijme-li předkupník nabídku, uskuteční se koupě mezi prodávajícím a předkupníkem za týchž podmínek, jaké prodávající dohodl s koupěchtivým.

• Předkupník zaplatí kupní cenu v ujednané lhůtě, jinak do osmi dnů po nabídce u věci movité a u nemovité věci do tří měsíců po nabídce. Neučiní-li to, předkupní právo zanikne.
• Odložil-li prodávající koupěchtivému zaplacení kupní ceny na pozdější dobu nebo povolil-li mu placení ve splátkách, může se předkupník domáhat téže výhody, zajistí-li odloženou platbu dostatečnou jistotou.

• Předkupník zaplatí kupní cenu ve výši nabídnuté koupěchtivým a splní podmínky nabídnuté koupěchtivým vedle kupní ceny. Zavázal-li se koupěchtivý k vedlejšímu plnění, které předkupník poskytnout nemůže, zaplatí prodávajícímu jeho hodnotu. Nelze-li vedlejší plnění vyrovnat ani odhadní cenou, předkupní právo zanikne; to neplatí, byla-li by smlouva s koupěchtivým podle rozumného očekávání uzavřena i bez závazku k vedlejšímu plnění.
• Zavázal-li se koupěchtivý koupit věc společně s jinými za souhrnnou cenu, zaplatí předkupník poměrnou část souhrnné ceny. Prodávající může požadovat, aby předkupník koupil s věcí vše, co od ní nemůže být odděleno bez poškození.